Výlety do okolí





Vrchol Zlatého chlum (875 m) dominuje oblasti Jesenicka a tak není divu, ze již před sto lety zlákal stavitele rozhleden. Významnou roli ovšem hrály jestě další skutečnosti. V Jeseníku (tehdejším Frývaldově) sídlilo ústředí Moravsko-slezského sudetského horského spolku a sousední Gräfenberk (nyní Lázně Jeseník) patřil - jistě i díky věhlasu Vincence Priesnitze - k vyhledávaným lázeňským místům. Myšlenka na postavení rozhledny vznikla ve výboru jesenické sekce MSSGV již v roce 1884.

Trvalo však dalších pět let, než se mohlo přistoupit k realizaci projektu vypracovaného ředitelem kamenické školy Eduardem Zelenkou. Výstavba kamenné, 26 m vysoké věže byla svěřena staviteli Aloisi Nitzschovi. Ten odvedl poctivou a rychlou práci, takže již 3. září 1899 zvěstoval prapor vlající z cimbuří otevření nové rozhledny. O tři roky později vyrostla vedle věže pěkná horská chata (zvaná Medritzerova) s celoročním provozem. Oblíbené bývaly i zimní výstupy na vrchol, kdy se výletníci přišli rozhlédnout po zasněžené krajině, posilnili se v restauraci a k cestě zpět do města použili sáňkarskou dráhu.

Po druhé světové válce zájem o areál na Zlatém chlumu značně opadl. Chata vyhořela roku 1955 a osamocena rozhledna, ponechána bez údržby, pustla. Teprve v sedmdesátých letech se městský uřad v Jeseníku postaral o její rekonstrukci a znovuotevření. Tehdy se také vedle věže objevila malá chatka, v niž lze v létě obdržet jednoduché občerstvení. A jak z údolí poznáte, je-li rozhledna otevřená? Stejně jako v minulosti, podle vyvěšeného praporu.

Z knihy Rozhledny Cech, Moravy a Slezska





Priessnitzovy léčebné lázně a.s. v Jeseníku (Gräfenberg) jsou klimatické lázně ležící ve výšce 620 m n.m. na hornatém úbočí Rychlebských hor v nejsevernějším výběžku Slezska a Moravy. Svým architektonickým uspořádáním tvoří výraznou dominantu širokého údolí města Jeseník, které je od lázní vzdáleno 2 km.

Pouze a jedině z lázní Jeseník může návštěvník jedním pohledem obsáhnout celý úchvatný hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, který se vypíná až nad hranici lesů, s nejvyšší horou Moravy Pradědem (1492 m n.m.) a ploché hřbety Zlatohorské vrchoviny. Díky této jedinečné geografické poloze jsou lázně, ležící vysoko nad údolím, dokonale chráněny širokým obloukem hor od západu a jihu. Na severovýchod je údolí otevřeno až do širokých polských rovin.

Vyjímečné geografické a klimatické podmínky dokládá monitorování lehkých atmosferických iontů, které se opakovaně uskutečnilo v létě roku 1994-95. Z výsledků vyplývá, že se lázně nalézají v takové geologicko-geografické situaci, která příznivě ovliňuje koncentraci záporných atmosférických iontů. Tato složka mikroklimatu je významná pro léčení astma, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Specifické lokální klima umožňuje léčení v každém ročním období a je jednou z hlavních předností lázní Jeseník, které patří mezi známá a vyhledávaná místa ve střední Evropě.







Krápníkové jeskyně - 56 metrů dlouhý a 18 metrů vysoký dóm, trasa 740 metrů (S).

Nemá asi smysl výrazněji jeskyně představovat. Jeskyně v masívu kopce Špránek, objevované od r. 1936, patří mezi naše nejznámější jeskyně. Historie objevování je velmi dobře zpracována M. Koudelkou v časopise SPELEO. Snad jen tři data by měla být zde zdůrazněna: 14. dubna 1938 pronikli bratři Švecovi a otec a syn Brosingerovi ze Svěcené díry obtížnou cestou do Dómu Gigantů, čímž byla objevena část dnešního svrchního patra a i část patra středního, 15.-16. srpna 1949 objevili zaměstnanci jeskyní ze Svěcené díry další část středních pater, známých dnes jako Hlinité jeskyně, a 21. února 1958 pronikli pracovníci výzkumné skupiny Kabinetu pro geomorfologii ČSAV Brno pod vedením doc. Panoše do Jeskyní Míru.

Překonáním obrovských závalů se skupině postupně v letech 1983-84 podařilo objevit rozsáhlé pokračování, tvořené dvěma dómy a jednou velkou říční chodbou, která byla ukončena dalším velkým závalem. Níže uvedená mapka, převzatá z literatury, ukazuje naznačený průběh dosud nezaměřených prostor. Jak si lze přečíst v kapitole o historii skupiny, zahájené mapování jeskyně nebylo dokončeno. Tento úkol stojí před naší skupinou nyní, po obnovení aktivní výzkumné činnosti. Tím však možnosti objevů nekončí, za závalem se předpokládá pokračování v délce dalších stovek metrů...